Tolik slov a myšlenek se honí hlavou a nějak to nejde sepsat. Nejde se srovnat s myšlenkou, že tady nejsi. Jedno vím jistě, jsem Ti vděčná za to, že jsem mohla patřit do Tvého srdce. Děkuju Ti za to, že jsem mohla být u Tvých úspěchů. Víš, něco Ti povím, tolik hrdosti jsem nikdy neměla, jen když jsem Ti stála po boku u výstavního krhu, když se u Tebe každý zastavil a hleděl na Tebe, jak na Pána Boha. Dokázal jsi nemožné, být náderným frajerem, báječným kamarádem a i psychologem.

Loučím se s Tebou broučku, Tvůj Andýsek